Tak středa byla tedy hodně hodně výživná, hnusně, ale my statečné holky jsme se přeci jen vydaly na kola. Omladina měla na sobě snad tisíc vrstev, takže o jejich pohodlí bylo postaráno, což je první nikoliv jediný bod úspěšné cesty v 5 stuních celsia. Ale musím říct, že mlaďošky byly neskutečně statečné, cesta přes hory, přes doly, blátem, deštěm, vichrem, zase ty hory ......
Restaurace, která jsem si myslela, že je restaurace, restaurace nebyla, ach jo, takže ještě další 2 km do krpálu jako blázen, bláto všude až na hlavě...
Ale hurá, cíle na vrcholu Plešivce bylo dosaženo. Všechny jsme se nadlábly až k prasknutí a hurá na lanovou dráhu - vrchol naší výpravy.
Pak už jen cesta z kopce dolů, bohužel na konci mi něco ruplo v zadním kole, které se začalo nebezpečně vrklat, naštěstí pouhý 1,5 km od "domova". Nechápu mláďata ještě po tak náročné cestě řádila téměř hodinu před barákem a na kolech, fakt fakt nechápu.....
Žádné komentáře:
Okomentovat