pátek 17. prosince 2010

Vařila myšička kašičku .....

Já to prostě nechápu. V celém domě jsou nalíčené pasti a stále to ve stropech a zdech chroustá a píská a drápe a dělá bobky. Nevím proč jim vana připadá tak děsné úžasná, ale už znovu využila jedna potvora pohostinnost našich "lázní" ........ Fotila jsem jak o život, ale přijít ke mě prostě nechtěla (nebo možná já k ní, mohla jsem vylézt na vanu, ale co kdyby přeci jen vyskočila - to já bych pak skákala z okna). Nakonec mi jí bylo šíleně líto, že musí do toho hnusu venku, začala jsem manžela přemlouvat, že pořídit jí akvárko by byl před vánocemi dobrý skutek, ale bohužel mi to nějak neprošlo.

pondělí 6. prosince 2010

Mikuláš 2010

Nakonec u nás na vsi nikdo nechodil, tak jsme se vydali ke kamarádovi v Praze do cukrárny a bylo to super:




Vystoupení Salesianské divadlo, Praha

V neděli měli naše dvojčata (v žlutém) s tanečním kroužkem vystoupení v divadle. Tohle je pár fotek z velké dálky balkonu, sice to není nic přeborného, ale s kompaktem bych se naprosto nechytala:











pátek 3. prosince 2010

Zapadali jsme sněhem - rampouchy

To byla taky akce, vyhrabala jsem štafle, otevřela okno a jen v mikině jsem hodlala fotit rampouchy. Jenže .... stále někdo volal a furt něco chtěl. Pro jistotu jsem volala manželovi, že kdyby mě doma nenašel, vypadla jsem oknem ven a ležím zmrzlá na zahradě :-)

Stejně jsem od nich byla moc daleko:










Zapadali jsme sněhem - co zbylo z léta

Včera jsem se rozhodla dle doporučení televize a rozhlasu použít na cestu do práce hromadnou dopravu a půjčila jsem auto manželovi v dobré víře, že konečně se o něj nebudu bát, protože jede pořádným vozem. Jenže jaké bylo moje překvapení, když jsem děti odvedla do školky, že jsme totální odříznutí od světa - nepřijel jediný autobus a vlaky hlásily zpoždění na dobu neurčitou. Po dohodě s mým báječně praštěným šéfem jsem vytvořila provizorní kancelář u nás doma. Jenže na práci moc pomyšlení nebylo, stále na mě z tašky smutně vyčuhovat "můj milášek" a dopadlo to takhle: