pátek 3. prosince 2010

Zapadali jsme sněhem - co zbylo z léta

Včera jsem se rozhodla dle doporučení televize a rozhlasu použít na cestu do práce hromadnou dopravu a půjčila jsem auto manželovi v dobré víře, že konečně se o něj nebudu bát, protože jede pořádným vozem. Jenže jaké bylo moje překvapení, když jsem děti odvedla do školky, že jsme totální odříznutí od světa - nepřijel jediný autobus a vlaky hlásily zpoždění na dobu neurčitou. Po dohodě s mým báječně praštěným šéfem jsem vytvořila provizorní kancelář u nás doma. Jenže na práci moc pomyšlení nebylo, stále na mě z tašky smutně vyčuhovat "můj milášek" a dopadlo to takhle:









Žádné komentáře:

Okomentovat